Čestný DVůr

Červený Mauritius – POST OFFICE – 1847

Červený mauritius nominální hodnoty 1 penny byl vydaný 21. září 1847. Tato hodnota byla určena na vyplacení dopisů v místní přepravě, použity byly například při zasílání pozvánek na slavný ples pořádaný 30. září 1847 manželkou mauricijského guvérnéra Lady Elisabeth Gomm v hlavním městě Mauricia Port LOUIS. z původního nákladu 500 kusů se jich do dnešních dnů dochovalo pouze 15. Vystavený exemplář se od roku 2015 nachází ve sbírce českého filatelisty.

Stejně jako modrý Mauricius je i jeho červený sourozenec natolik silně přítomen v povědomí nejširší světové veřejnosti, že o něm bylo snad už všechno řečeno a takřka nic nelze dodat. Samozřejmě jde o známku One Penny s nápisem POST OFFICE v barvě oranžově červené z roku 1847, první koloniální známku světa vůbec. Spolu s modrou dvoupencí se staly legendami, neboť právě ony poprvé naplnily úžasnou vlastnost filatelie – ukázat, jak může být něco nedostupné.

Filatelisté ve skromných počátcích našeho oboru skoro dvě desetiletí existenci Mauriciů POST OFFICE vůbec nezaznamenali, na rozdíl od pozdějšího vydání s nápisem POST PAID z roku 1848. Ještě roku 1865, když padly první zmínky o existenci známek s nápisem POST OFFICE (na stránkách časopisu Le Collectioneur de Timbres-Poste) nevěřil v jejich existenci slavný obchodník se známkami a publicista J. B. Moens, který o tom otevřeně napsal v konkurenčním časopisu Le Timbre-Poste. Ale už koncem téhož roku byla existence obou Mauriciů POST OFFICE doložena, a to sběratelem z Bordeaux Albertem Couturesem, který je získal výměnou za dvě běžné uruguayské známky od paní Jeanne Borchardové.

Ta žila také v Bordeaux a nalezla je v korespondenci svého manžela, který udržoval obchodní styky se vzdáleným ostrovem Mauricius. A nešlo jen o tuto dvojici – v letech 1864-69 paní Borchardová v archivu manžela postupně objevila třináct z dnes známých sedmadvaceti exemplářů tohoto prvního mauricijského vydání.

Po nalezení prvních exemplářů mauricijských známek s nápisem POST OFFICE se nejprve soudilo, že jde o chybotisky patřící k vydání s nápisem POST PAID. Avšak významný sběratel, badatel J. A. Legrand (1820-1912) jako první roku 1870 rozlišil a popsal všech 12 tiskových polí a rekonstruoval tiskovou desku vydání POST PAID a doložil tak, že známky s nápisem
POST OFFICE byly tištěné z desky jiné, a jde tedy o jiné vydání. Zkoumáním dostupných exemplářů prvního vydání s nápisem POST OFFICE pak zjistil, že všechny červené jsou obrazově vzájemně totožné – a modré také. Dospěl proto k názoru, že se šlo o zkusmé tisky z jedné desky, které unikly do oběhu. Další autoři je sice považovali za známky, ale datovali je až do r. 1858. Názor, že šlo o regulérní vydání prvních a podstatně starších výplatních známek ostrova se prosazoval jen těžko, důkazy pro to byly překládány postupně. Zlom přineslo až pátrání nadšeného filatelisty majora E. B. Evanse přímo
na Mauriciu, kde objevil důkaz, že jde o skutečné poštovní známky, a to o první známky ostrova Mauricius a současně o první koloniální známky světa. V archivu guvernéra ostrova Mauricius totiž objevil klíčovou listinu – Odhad ceny výroby poštovních známek s nápisem POST OFFICE z r. 1847 vystavený jejich autorem, rytcem J. O. Barnardem.

Modrý Mauritius – POST PAID – 1848

Známku vyryl rytec Josef Osmond Barnard v roce 1848. Známky se tiskly až do roku 1859 a docházelo k opotřebování tiskové desky. Mauritius byl vyryt na rubovou stranu měděné destičky s hotelovou reklamou. Tisková deska obsahovala 12 známek, a tak se vytvořilo 12 typů.

Tato známka pochází z nejranější doby, což potvrzuje přiložený certifikát švýcarského znalce. Známku vlastní český filatelista.

Rakouská čtyřkorunovka na žilkovaném papíru s přetiskem POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919

Mezi četnými přetisky POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 výrazně vyčnívají ty s přídomkem žilkovaná. Rakouské výplatní známky tištěné na tomto druhu papíru sice byly opatřeny přetiskem nového státu, ale z původních zásob poštovních úřadů na našem území mohly pocházet jen těžko. V Rakousku byl totiž jejich tisk zahájen až na jaře roku 1919 a způsob, jakým se žilkovaný papír nakonec dostal do pražské tiskárny Haase, je i dnes předmětem neutichající debaty mezi filatelisty. Stejně tak nejasná je role, kterou v cestě těchto raritních kusů na filatelistický trh sehrál sám Jaroslav Lešetický. Jisté je jen to, že žilkované čtyřkoruny byly nakonec uchráněny ohně kotelny hlavní pošty v Praze, kde by pravděpodobně byly za běžných okolností protokolárně spáleny. Časem se objevily mezi předními sběrateli a postupně si vydobyly pozici jedněch z nejdražších československých poštovních známek.

Kompletní tiskový list první novinové známky světa – „Modrý Merkur“

Tento kompletní list Modrého Merkura je opravdovou raritou. Novinová známka vydaná v modré barvě je považována za první novinovou známku světa. Rakouské císařství, kde součástí byly i české země zavedlo jako první stát na světě vyplacení novinových zásilek novinovými známkami. Známka byla vydána k 1. lednu 1851. Používána byla v Rakousku a také v Lombardsku a Benátsku.

Do dnešních dnů jsou zachovány pouze dva kompletní archy a jeden 80-ti blok, který se nachází v Poštovním muzeu v Praze. Arch byl mnoho let uložen ve vídeňském poštovním archívu. Oba kompletní archy a 80-ti blok pochází z období počátku tisku novinových známek ve stejném typu Ib. V modré barvě byly vydány celkem ve třech základních typech a platnost byla ukončena 31. května 1864.

Všechny nepoužité známky ve větších blocích, které nebyly poštovně použity, jsou velmi vzácné. Vysvětluje to fakt, že tato známka nebyla běžně prodávána veřejnosti na poštovních přepážkách. Byla určena jen pro administrace vydavatelů novinových titulů nebo poštovním zaměstnancům, kteří měli na starost vyplacení novinových zásilek.

Na známce je zobrazena hlava boha Herma, který byl ve starém Římě nazýván Merkur. Z předložených výtvarných prací byl vybrán návrh od brněnského rodáka působící ve Vídni rytce Josefa Axmanna. Novinová známka neměla vytištěnou nominální hodnotu. Tato novinová emise byla vydána celkem ve čtyřech barevných provedeních. V modré barvě měla výplatní hodnotu 0,6 Kr. bez nominálního uvedení v obraze známky a jako první na světě se začala používat na jednotlivé kusy novinových tiskovin k adresátům.

První známka světa použitá první den platnosti – 6. května 1840

Začátek filatelie

1 pencová známka „Black penny“ použitá v první den platnosti.

Obálka byla odeslána z Londýna do Hastingsu. S čitelným ručním odesílacím razítkem „TP HOLLOWAY Rd“. Známka má v rozích písmena JK, která označují její polohu v archu a je tištěna z tiskové desky 1a, což dokládá její pravost. Nalepená známka má 3 velmi široké okraje (známka se totiž z archu stříhala). 

Lehké černé razítko „maltézského kříže“, kterým byly znehodnocovány známky. Příchozí razítko z 6l května dokládá použití v první den.

Výjimečná filatelistická rarita, vyobrazená v monografii „May dates“ od Mike Jacksona na stránkách 40 a 41. Do dnešního dne je známo 75 obdobných dopisů, nebo výstřižků z nich.

Mulreadyho obálka odeslaná první den použití – 6. května 1840

Kromě první známky, byla vydána také speciální celina, která umožnila odesílateli vložit dopis do této obálky, kde bylo již vyznačeno výplatné. Mulreadyho obálka byla vytištěna současně s první známkou světa. Její hodnota byla 1 penny. Vystavená obálka je unikátní v tom, že byla poštovně použita již první den platnosti.

Obálka byla odeslána z Londýna do Kings Wharf v Chesteru. V přední části je černé razítko a jasné červené razítko „maltézského kříže“. Na zadní části je velmi dobře čitelné razítko „My 6 1840“, což dokládá použití  prvního dne platnosti. Obálka je ve velmi dobré kvalitě, čistá a její vyobrazení je uvedeno v monografii Mike Jackson – May dates na straně 217.

Celkem je do dnešního dne známo 139 těchto obálek s razítkem z prvního dne. Tato je výjimečná svoji kvalitou.

Black penny použitá v květnu 1840 – chybná datace razítka

Obálka působí, že byla odeslána již 2. května 1840, tj. 4 dny před vydáním první známky světa. Ve skutečnosti se však jedná o chybné nastavení data v razítku, správně mělo být 12. května 1840 (zjištěno z textu v dopise). Jednalo se o chybu poštovního úředníka, který chybně nastavil datum v razítku.

Znalec ověřující pravost dopisu tento exemplář popsal jako úžasnou variantu vyskytující se na obálce odeslanou v květnu 1840.

Modrá dvoupencová známka použitá 30. května 1840

6. května byly vydány dvě poštovní známky v nominálech 1 penny černá a 2 penny modrá. Známka v hodnotě 2 penny byla určena pro zaslání těžších dopisů do větší vzdálenosti. Těchto známek bylo použito výrazně méně, s květnovými razítky jsou extrémně vzácné. Například z 30. května je znám pouze tento jediný exemplář.

Prvotisk anglické známky „Black penny“ vydané v roce 1840 z tiskové desky 8

Kolébkou poštovních známek je Velká Británie. Byl to obrovský krok v reformě poštovního provozu, neboť úhradu poštovného zajišťoval odesílatel. Za pár let to bude dvě stě let od vydání této známky a vy ji zde právě můžete vidět. Známky byly tištěny několika deskami, aby se zajistil velký náklad, neměly zoubkování a oddělovaly se stříháním. Na známce byla vytištěna královna Viktorie.

První známka světa, anglická „Black Penny“ ze vzácné tiskové desky 8. Známka byla používána k tisku od 3. do 31. července 1840. Vyobrazená známka byla vytištěna jako prvotisk, před jejím vydáním a proto nemůže být poštovně použitá. Výjimečný exemplář, kterého je známo pouze 17 ks v soukromém vlastnictví, celkem 23 exemplářů.  Písmena „SG“ v rozích označují polohu známky v archu. Protože známka je prvotisk, jsou velmi dobře znatelné detaily. Známka má široký střih na všech stranách.

Uvedený exemplář byl ve sbírkách slavných sběratelů Gassina Shaida a Sira Gawaine Ballie. Naposledy byla tato rarita prodávána v roce 1992, kdy ji zakoupil český sběratel.